Mezi ambiciózními cíli udržitelnosti a výzvami jejich realizace
Veřejný sektor se stále častěji potýká s cíli souvisejícími s udržitelností, dekarbonizací, energetickou účinností a renovacemi. V posledním desetiletí získala řada dobrovolných iniciativ na národní i evropské úrovni rostoucí podporu ze strany obcí (např. Pakt starostů a primátorů s akčními plány pro udržitelnou energii a klima (SECAP) jako nástroj). Kromě toho se v důsledku článků 5 a 6 směrnice o energetické účinnosti stanou některé cíle povinnými nejen pro ústřední vlády, ale i pro regionální a obecní orgány. Článek 5 stanoví, že veřejné orgány v členském státě sníží konečnou spotřebu energie o 1,9 % ročně, a to počínaje rokem 2025. Článek 6 vyžaduje, aby každý rok prošlo 3 % veřejných budov hloubkovou renovací.
Projekty hloubkové renovace lze charakterizovat několika typickými rysy:
- Jsou komplexní, tj. zahrnují celou budovu nebo případně i skupinu budov (čtvrť) – tím se hloubková renovace liší od částečné renovace nebo pouhé opravy.
- Jsou kapitálově náročné.
- Obvykle zvyšují hodnotu budovy v delším časovém horizontu, protože předvídavě pokrývají budoucí problémy.
- Často souvisejí s opravami a funkčními úpravami budovy.
- Z hlediska jejich životního cyklu jsou obvykle ekonomické.
- Nejenže přinášejí okamžité úspory provozních nákladů, ale nabízejí také řadu dalších výhod, jako je například vyšší komfort, nové funkce budov, produktivita, minimalizace rizik a další.
Problémy při realizaci rozsáhlých renovací
Zkušenosti ukazují, že projekty hloubkové renovace, které jsou plánovány v rámci plánů udržitelné energetiky, jsou často obětí „implementační mezery“, což znamená, že jejich realizace je opakovaně odkládána, a to hlavně z následujících důvodů:
- Obce a jiné veřejné orgány jsou velmi často nedostatečně financovány, a proto nejsou schopny zvýšit objem hloubkových renovačních prací v požadovaném rozsahu, aniž by překročily stávající dluhové limity.
- Veřejné orgány často nemají dostatek personálu na přípravu a sledování realizace rostoucího počtu projektů hloubkové renovace.
- Veřejné orgány také čelí nedostatku znalostí o složitém tématu udržitelnosti ve stavebnictví, a to jak z hlediska technického obsahu, tak z hlediska nezbytné adaptace procesů plánování a výstavby.
Všechny tyto překážky hrají významnou roli v praxi veřejného sektoru. Zároveň je však pravda, že v posledních letech byla vyvinuta, otestována a implementována řada řešení. V tomto blogovém příspěvku se zaměříme na překážku dluhových limitů a nedostatečného financování – ostatní překážky budou řešeny v pozdějších blogových příspěvcích.
Omezení veřejného financování vyžadují kombinaci se soukromými prostředky.
Pokud i přes využití všech dostupných rozpočtových položek (včetně přesunů mezi rozpočtovými položkami) finanční prostředky nestačí ke zvýšení míry realizace projektů hloubkové renovace nebo pokud nelze interně navýšit lidské zdroje, pomůže tuto mezeru zaplnit využití „outsourcingových modelů“. To znamená, že dodatečné financování bude muset přijít ve formě soukromého financování.
Modely outsourcingu, které se také označují jako modely PPP nebo modely energetických služeb, se vyznačují tím, že externí třetí strany („poskytovatelé služeb“) realizují a (předběžně) financují investice, aby se poté refinancovaly z pravidelných poplatků za poskytování dlouhodobých služeb (provoz budov, dosažení úspor nákladů, dodávky energie atd.). Technická odpovědnost za investici se tak přesouvá na externí třetí strany, které obvykle musí nést i velkou část ekonomického rizika. Podle pokynů Eurostatu k zaznamenávání smluv o energetické účinnosti a modelů PPP ve veřejných účtech je přesun ekonomického rizika na třetí stranu také hlavní podmínkou pro zaúčtování investice mimo rozvahu, tj. v tomto případě investice (plně) nezvyšuje veřejný dluh. V závislosti na podrobnostech smlouvy si však veřejný orgán může ponechat rozsáhlé možnosti kontroly. I když jsou samotné podmínky financování v modelu outsourcingu obecně méně výhodné ve srovnání s konvenčním samofinancováním veřejným sektorem, mohou modely outsourcingu sloužit k zajištění toho, aby projekty hloubkové renovace nemusely být odkládány nebo aby nedocházelo ke snižování jejich investičního objemu, jinými slovy: umožňují provést investice dříve a v plném rozsahu.
Zatímco využití outsourcingových modelů, zejména modelů PPP, je již běžnou praxí při výstavbě nových veřejných budov, u hloubkových renovací se bohužel stále používají relativně zřídka. Úspěšné příklady (např. z Jižního Tyrolska, Belgie a České republiky, které představíme v následujících příspěvcích na blogu) však ukazují, že jsou pro hloubkové renovace v zásadě vhodné – a lze pozorovat, že počet průkopníků v této oblasti se v posledních letech zvýšil.
Jak akcelerátor LEVERAGE podporuje realizaci hloubkové renovace veřejných budov
Akcelerátor LEVERAGE poskytuje podporu v raných fázích projektu hloubkové renovace (tzv. předinvestiční fáze), tj. když si obec nebo jiný veřejný orgán uvědomí, že projekt hloubkové renovace nelze realizovat v rámci stávajícího finančního rámce, a začne se zajímat o inovativní modely financování.
Po úvodním představení výhod a omezení těchto modelů vypracuje LEVERAGE Accelerator návrh, jak může inovativní financování fungovat pro konkrétní investiční projekt prostřednictvím modelu outsourcingu. Na základě několika zpětných vazeb od zástupců veřejných orgánů, příslušných dozorových orgánů, potenciálních finančních institucí a poskytovatelů technických služeb je vypracován podrobný koncept, který nakonec tvoří základ pro následný proces zadávání veřejných zakázek, který bude realizován veřejným orgánem.